Riziko v podnikatelském rozhodování
– základní definice: nejistota, riziko, čisté a podnikatelské riziko, postoj podnikatele k riziku
– klasifikace podnikatelských rizik
– identifikace a analýza faktorů rizika
I. Základní definice:
Při manažerském rozhodování existuje řada jevů nejistých. Průběh a budoucí výsledky značné části procesů probíhajících v jednotlivých hospodářských jednotkách, v národním hospodářství i ve světové ekonomice nelze předem, tj. v okamžiku přípravy a rozhodování o jejich realizaci, spolehlivě určit, tedy jsou nejisté.
Nejistotu proto chápeme v rámci variability, která neumožňuje přesnou predikci budoucích výsledků určitých aktivit nebo procesů. Jejich projevem jsou větší či menší odchylky předpokládaných výsledků od skutečně dosažených. Z hlediska podnikatelského rizika je nejistota jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících složitost prognózy a realizace podnikatelských rozhodnutí. Nejistota chápána jako nejednoznačnost dosahovaných výsledků může mít objektivní i subjektivní charakter.
Objektivní charakter nejistoty vyplývá z toho, že některé prvky či složky určitých procesů mají náhodný (stochastický) charakter. Vzhledem k tomu není možné ani při úplné informaci o procesu předpokládat jeho přesný průběh (tj. chování systému), a tím i dosažené výsledky. Objektivní charakter nejistoty tedy vyplývá ze samotné podstaty objektů reálného světa a procesů v něm probíhajících.
Subjektivní charakter nejistoty vyplývá z neúplnosti a relativní omezenosti našich poznatků o objektech reálného světa a procesech, které v něm probíhají. Tato neúplnost poznání může souviset s minulostí i budoucností. Subjekt zpravidla není schopen obsáhnout všechny příčinné vazby mezi zvoleným jednáním a jeho dopady či účinky. Tato neznalost skutečných deterministických charakteristik procesů se pak subjektu jeví jako zdánlivá náhodnost těchto procesů.
Rozlišení objektivní a subjektivní nejistoty nemá však pouze teoretický význam, ale i přímé praktické dopady, pokud jde o možnosti a způsoby snižování této nejistoty. Objektivní nejistotu není možné ani při úplném poznání objektu odstranit, avšak získávání dalších informací zaměřených na hlubší poznání objektu může subjektivní nejistotu oslabit, případně někdy i (při neexistenci náhodných prvků) odstranit.
Jako příklad subjektivní nejistoty může být nejistota ohledně výše budoucí poptávky po novém produktu, kterou lze určitými formami průzkumu trhu snížit. Určitou obtíž spočívá však v tom, že objektivní a subjektivní nejistota se většinou vyskytují současně a v praxi je nelze snadno oddělit, nebo je toto oddělení značně komplikované.
Z hlediska podnikatelského rozhodování představuje nejistota, projevující se nejednoznačností možných dopadů a účinků těchto rozhodnutí, jeden z nejdůležitějších faktorů složitosti a náročnosti přípravy a realizace podnikatelských rozhodnutí.
Nejistota a z ní vyplývající riziko se ve tržní konkurenci stávají významným aspektem složitých rozhodovacích procesů. Chápání rizika, na rozdíl od nejistoty, není jednotné. Ještě dnes existují velmi rozdílné názory na riziko. V odborné literatuře se setkáváme s větším počtem do určité míry odlišných pojmů, kde je termín riziko využíván v částečně odlišném smyslu. Co je však společné pro všechny pojmy rizika, je skutečnost, že vždy přítomným atributem neoddělitelně provázejícím riziko je nejistota ve výše uvedeném smyslu. Níže jsou uvedeny některé častěji používané pojmy rizika.
H. Albach: Rizikem se rozumí nejistoty, které lze měřit statistickými metodami. Nejistoty jsou náhodné jevy, které nelze exaktě změřit; o nich lze vyslovit pouze domněnky.
F. H. Knight: Riziko se považuje za důsledek nepříznivých událostí, pro které existuje statistická pravděpodobnost. Riziko tak představuje podmnožinu nejistoty.
W. Wittmann: Rizikem označujeme možnost, případně nebezpečí neúspěchu hospodářské činnosti firmy v budoucnosti.
Riziko v podnikatelském rozhodování
