Síťová komunikace a infrastruktura sítí

1. Definujte kmitočtové spektrum

Je to nenahraditelný přírodní zdroj, který je svou podstatou mezinárodní a je vlastnictvím celého lidstva. Na rozdíl od jiných přírodních zdrojů má některé specifické vlastnosti:

• Kmitočtové spektrum jako přírodní zdroj je využíváno, ale není spotřebováváno. Nevyužitá nebo neefektivně využitá část spektra znamená jeho plýtvání. Příkladem plýtvání kmitočtovým spektrem je jeho přidělování takovým systémům, které lze provozovat i jinými alternativními systémy, nebo nevhodný výběr kmitočtu pro danou službu,
• Žádný ekonomický či politický subjekt nemůže spektrum využívat jen podle svého uvážení. Došlo by k vzájemnému rušení. Správa kmitočtového spektra vyžaduje pevné přidělení jeho částí různým službám,
• Spektrální prostor jako přírodní zdroj může být znehodnocován znečištěním, např. průmyslovým rušením. Proto je nutné přijímat přísná opatření k jeho ochraně (šíření vln; rozhlas, TV, telefonie – omezené části spektra; správou spektra – Telekomunikační úřad).

2. Co rozumíme pod pojmem infrastruktura

Pod tímto pojmem rozumíme odvětví, instituce, které jsou nezbytným základem pro zajištění plynulého chodu vlastní výroby v zemi (např. doprava, pošta a telekomunikace, energetika, vodní hospodářství, školství, zdravotnictví). Z metodického hlediska se ještě infrastruktura člení na výrobní (např. doprava, energetika, pošta a telekomunikace) a sociální (např. školství, zdravotnictví). Definic pojmu infrastruktura však existuje více, například:

• Nurske definuje infrastrukturu takto: „… poskytuje služby jako základ pro jakoukoli výrobu … a jsou to velké a nákladné instalace …“
• Hirschmann a Biehl uvádějí, že „… infrastruktura je kapitál, který poskytuje veřejné služby …“
• Diamond a Spence „… infrastruktura je společný a integrující základ pro ekonomickou činnost …“
• Velká ekonomická encyklopedie uvádí následující definici pojmu „… zařízení a instituce, které vytvářejí potřebné předpoklady pro celkové působení a rozvoj ekonomiky, zejména její výrobní sféry …“

Všechny uvedené definice však obsahují čtyři charakteristiky, a to:

• Kapitál – integrační role
• Společný základ – podpora ekonomických činností (přímá i nepřímá)

3. Jaké jsou rozhodující determinanty poptávky v poště a telekomunikacích?

• Změny v samotné ekonomice,
• Potřeby a požadavky spotřebitelů,
• Ceny služeb,
• Ceny komplementárních výrobků a služeb vzhledem k poštovním a telekomunikačním službám,
• Dostupnost a kapacita alternativní přenosové techniky,
• Podmínky přístupu spotřebitelů a různorodost v způsobu dodání.

Poptávka v poště a telekomunikacích má své specifické rysy:

• Je silně časově závislá na spotřebiteli, uživateli a nabídka spojení není skladovatelná,
• Je proměnlivá v čase, což vyplývá z náhodného charakteru chování účastníků,
• Roste v závislosti na počtu připojených účastníků sítě.

4. Co rozumíme pod pojmem univerzální služba?

Je soubor poštovních služeb, které je poskytovatel univerzální služby povinen poskytovat trvale v přístupových a kontaktních místech za stejných podmínek, v určité kvalitě a za přijatelnou cenu všem uživatelům každý pracovní den nejméně s jedním vyzvednutím a dodávkou denně.
Univerzální služba je minimální soubor služeb, které jsou dostupné v požadované kvalitě na celém území státu všem koncovým uživatelům bez ohledu na jejich geografickou polohu a za přijatelnou cenu.
Předmětem univerzální služby podle zákona č. 610/2003 Sb. o elektronických komunikacích jsou tyto povinnosti:

• Poskytování veřejné telefonní služby na pevném místě připojení k síti včetně faxového přenosu informací a přenosu dat s přenosovými rychlostmi umožňujícími funkční přístup k internetu s přihlédnutím k převládajícím technologiím používaným většinou uživatelů a technické uskutečnitelnosti.
• Pravidelné poskytování nejméně jednoho úplného telefonního seznamu účastníků v elektronické nebo tištěné podobě, případně v obou formách podle výběru účastníka pravidelně aktualizovaného alespoň jednou za rok; úplný telefonní seznam obsahuje údaje o všech zveřejněných účastnících veřejných telefonních služeb.
• Zajištění přiměřené dostupnosti veřejných telefonních automatů.
• Poskytování bezplatného a nepřetržitého přístupu k číslům tísňových volání včetně jednotného evropského čísla tísňového volání 112, včetně přístupu z veřejných telefonních automatů bez použití jakýchkoli platebních prostředků.
• Poskytování a provozování nejméně jedné úplné informační služby o telefonních číslech.
• Zajištění přístupu k veřejně dostupným telefonním službám pro zdravotně postižené uživatele a přiměřené dostupnosti veřejných telefonních automatů s bezbariérovým přístupem a zvláštním vybavením.

5. Charakterizujte přírodní monopol

Tento pojem označuje firmy nebo odvětví, jejichž průměrné náklady na jednotku produkce klesají s rostoucím objemem produkce. Znamená to, že jedna firma dosahuje úspor z rozsahu pro celý objem tržní poptávky. To současně znamená, že díky těmto úsporám z rozsahu výroby je právě jediná firma nejefektivnější producent svých výrobků a služeb. V případě, že úspory z rozsahu provozu či výroby nejsou velké, neexistuje technologický důvod vytvářet jedinou velkou firmu namísto několika malých firem.

6. Jaké charakteristiky ovlivňují míru návratnosti při kvantitativní regulaci rate-of-return?

Model rate of return (míra návratnosti) je založen na poměru zisku v tarifu, resp. v ceně služby (výrobku) a nákladech spojených se službou (výrobkem). Jedná se o způsob regulace, který se běžně používá již od 30. let, zejména v dopravě, energetice a telekomunikacích.
Základní charakteristické prvky modelu jsou:

• Míra návratnosti kapitálu stanovená regulátorem je obvykle podstatně vyšší než tržní míra,
• Tarifikace vychází z principu stanovení ceny každého statku na základě průměrných nákladů,
• Ceny a tarify takto stanovené zůstávají v daném regulačním období stále neměnné,
• Změny v systému cen a tarifů představují komplexní proces vzhledem ke všem dotčeným stranám, tj. regulátorovi, regulovaným podnikům a spotřebitelům.

Faktory ovlivňující přiměřenou míru zisku:
R_f – míra bezrizikových výnosů = bezrizikové výnosy, které by investor získal bezrizikovými investicemi. Referenčním bodem míry bezrizikového výnosu jsou považovány dlouhodobé vládní dluhopisy.
R_p – míra tržního rizikového výnosu = zisk investora z plně diverzifikovaného portfolia. Jedná se o příplatek za tržní riziko, definovaný jako míra zisku přesahující bezrizikové výnosy.
„β“ – beta faktor = citlivost cenného papíru na změny hodnoty tržního portfolia. Beta faktor příslušné investice měří vzájemný vztah – citlivost – mezi rizikem konkrétní investice a rizikem trhu jako celku.
A_t – daňové úpravy = úprava pro výpočet rozdílu mezi ziskem po zdanění a před zdaněním.
R_c – míra rizika země = vypočítá se jako poměr výnosů dlouhodobých vládních dluhopisů dané země k výnosům dluhopisů v referenční zemi.
A_i – inflační úprava = pokud celková inflace překračuje růst inflace v referenční zemi, používá se k vyjádření nominální míry zisku stejné kapitálové investice uskutečněné v konkrétních podmínkách dané země.
R_e – náklady vlastního kapitálu před zdaněním = pomocí modelu oceňování kapitálových aktiv (MOKA) se vypočítají nominální náklady vlastního kapitálu před zdaněním podle vztahu:
R_e = (R_f + β · R_p) · A_t + R_c + A_i
N_c – náklady cizích zdrojů před zdaněním = definují se úrokovou sazbou aplikovanou na vyčerpané půjčky.

7. Co jsou to první nejlepší ceny?

Jedná se o jednotkové ceny, které se dlouhodobě rovnají marginálním nákladům.

8. Co jsou to přírůstkové náklady (model LRAIC)?

Dlouhodobé přírůstkové náklady (LRAIC) jsou takové náklady, které by bylo možné ušetřit, kdyby se přestalo se zabezpečováním určitého přírůstku. Takovým přírůstkem může být například část telekomunikační sítě, jako je přenosová či přístupová síť, nebo soubor telekomunikačních služeb, jako jsou pronajaté okruhy, komutované hlasové služby, mezisíťová volání apod.
LRAIC nebere v úvahu skutečné (historické) náklady, které skuteční operátoři měli s budováním své sítě, ale pracuje s „moderním ekvivalentem“ nebo předpokládá použití dne dostupných řešení a jejich současných cen.

9. Jaká kritéria používáme při výběru modelu regulace?

Vzhledem k rozmanitosti modelů regulace je při výběru vhodného modelu nutné zvažovat následující charakteristiky těchto modelů:

• Velikost morálního rizika – jaké informace operátor poskytně regulátorovi,
• Možnost nekompetentních rozhodnutí,
• Nedostatek informací centrály,
• Neodvolatelnost regulace – zda je možné vrátit stav zpět před regulací.

10. Definujte vstupy transformačního procesu v sítích

Práce, kmitočtové spektrum, kapitál, organizace.

11. Jaké funkce plní pošta a telekomunikace ve společnosti?

Pošta a telekomunikace plní významné funkce v:

• Informačním systému – informační funkce spočívá ve vytváření komunikačních cest umožňujících překonání prostorových vzdáleností mezi jednotlivými částmi státu, které slouží k jejich vzájemnému informačnímu vyrovnávání a sjednocování, tj. vytváření předpokladů k prostorové integraci státu,
• Dopravním systému státu – zajištění přepravy informací na fyzicky objemných médiích, přepravy předmětů nebo zboží, případně i hromadné přepravy osob,
• Platebním systému – významný podíl na manipulaci s hotovostí v rámci platebního styku (poukázková a šeková služba) obstarávatelských činností (inkasní služba, důchodová agenda apod.) a bankovnictví (poštovní banka, poštovní spořitelna),
• Sociální politice – zdůrazňuje se úroveň či počet pracovních příležitostí. V mnoha zemích jsou subjekty působící na poštovních a telekomunikačních trzích jedním z největších zaměstnavatelů, případně zprostředkovaně vytvářejí vysoký počet pracovních míst v elektronickém a navazujícím průmyslu,
• Regionální politice – v současnosti celosvětově dochází k transformaci místních, regionálních struktur jak z hlediska správy, tak i některých účelových funkcí. Jedná se o integraci, jejímž cílem je hospodářská a věcná činnost.

12. Jaká kritéria používáme při klasifikaci služeb v telekomunikacích?

• Dostupnost služby,
• Vztah služby k síti,
• Způsob regulace služby,
• Velikost obsluhovaného území,
• Princip