Název článku:
Společenská odpovědnost v obchodě
Obsah článku:
V posledních letech výrazně roste zájem o problematiku společenské odpovědnosti firem (corporate social responsibility – CSR). Od podnikatelských subjektů se očekává, že využijí svůj vliv a také finanční prostředky k tomu, aby ovlivnily kvalitu života ve svém okolí. Dosahování zisku již není jediným cílem podnikání, samotné podniky začínají pociťovat určitý závazek angažovat se ve prospěch společnosti, v níž působí. Firmy praktikující společenskou odpovědnost neustále usilují o zlepšování vztahů se svými zákazníky, dodavateli a odběrateli, zlepšují pracovní podmínky zaměstnanců a mají přátelský vztah k prostředí, v němž působí. Společenská odpovědnost firem je jedním z úkolů managementu na začátku 3. tisíciletí.
Cílem této seminární práce je vymezení teoretických východisek společenské odpovědnosti firem, určení hlavních přínosů, které přináší uplatňování CSR podnikům praktikujícím CSR, ale i dalším skupinám.
V seminární práci se zaměřím na konkrétní maloobchodní podnik s cílem definovat oblasti, v nichž uplatňuje své společensky odpovědné aktivity.
Vývoj a teoretická východiska CSR
Moderní historie společensky odpovědného podnikání sahá do 50. let 20. století, kdy myšlenky odpovědného podnikání pronikly do odborné literatury pro manažery. V 80. až 90. letech 20. století významně vzrostla jeho popularita a mnoho podniků přistoupilo k tvorbě etických kodexů a programů odpovědného podnikání. Růst zájmu o tuto problematiku souvisel především se zvyšující se pozorností veřejnosti vůči negativním dopadům globální světové ekonomiky, v níž sehrály roli občanské iniciativy a média. Pozornost byla v tomto období věnována roli firem při poškozování životního prostředí, formování životního stylu spotřebitelů, odpovědnosti firem za jednání s dodavateli a odběrateli a také za jejich chování na trhu práce.
Původně nacházíme motivy k společenské odpovědnosti firem v sociální oblasti, přičemž se klade důraz na určité sebeomezování a zdržení se určitého jednání na dobrovolném principu. V posledních desetiletích vzniklo několik významných iniciativ na globální a evropské úrovni, které definovaly a dále rozvíjely koncept společenské odpovědnosti. Začal být kladen důraz na otázku využití regulačních nástrojů k usměrňování aktivit podnikatelské sféry směrem ke strategiím trvalé udržitelnosti a společensky odpovědnému podnikání.
Dosud neexistuje jednotná definice pojmu společenská odpovědnost firem (corporate social responsibility), protože CSR je založeno na dobrovolnosti podniků a nemá přesně vymezené hranice. Široké pojetí CSR přináší mnoho různých definic tohoto pojmu.
Evropská komise definuje pojem společenská odpovědnost firem jako „koncept, na jehož základě podniky dobrovolně začleňují do svých obchodních činností a vzájemných vztahů se zainteresovanými stranami sociální a environmentální aspekty.“
Zelená kniha Evropské unie vymezuje CSR jako „dobrovolnou integraci sociálních a ekologických zájmů do každodenních firemních činností a interakcí s firemními stakeholdery.“
Podle autorky Francové je společenská odpovědnost obchodního podniku „determinována jednak odpovědností obchodního podniku vůči společnosti, dále hospodářským odvětvím obchod a také stupněm vývoje společnosti a je odrazem stavu společnosti jako takové.“
Zodpovědné podnikání označuje takové podnikání, při němž firmy v úsilí o dosažení zisku respektují potřeby svých partnerů, s nimiž při svém podnikání přicházejí do kontaktu. Těmito partnery jsou především zaměstnanci, dodavatelé, zákazníci, konkurence, ale i lokální komunita, životní prostředí a další. Zodpovědné podnikání se tedy váže k každodennímu fungování firem a jejich chování nejen směrem ven, ale i dovnitř.
Definice společenské odpovědnosti firem
Současné definice CSR se opírají o obecné etické principy, jimiž jsou:
- nestrannost
- angažovanost
- aktivní spolupráce se zainteresovanými subjekty
- transparentnost
Obvykle se vyznačují následujícími společnými charakteristikami:
- jsou univerzální – platí pro všechny typy podnikání,
- zdůrazňují dobrovolnost – společensky odpovědné podnikání by mělo být založeno na dobrovolném závazku firem, který přesahuje rámec legislativy,
- zaměřují se na aktivní spolupráci se zainteresovanými subjekty, tzv. stakeholders – jde o všechny osoby, instituce a organizace, které mohou ovlivnit činnost organizace, nebo mohou být její činností ovlivňovány,
- vyjadřují závazek přispívat k rozvoji kvality života jednotlivců – kvalita života představuje životní podmínky jednotlivců, jejich možnosti kontrolovat zdroje i subjektivní hodnocení jejich života,
- zdůrazňují rozvoj, který souvisí s trvalou udržitelností tvorby majetku. Klade důraz na ekologické důsledky aktivit podnikajících subjektů, podmínky, za kterých jsou produkty vyráběny, způsob jejich přerozdělování a vliv produkce na různé skupiny a regiony,
- vymezují tři oblasti, v nichž se zodpovědné podnikání konkrétně projevuje – jde o oblast ekonomickou, sociální a environmentální, kterými se budu dále konkrétně zabývat.
Stakeholdeři
Zmínili jsme pojem stakeholderů. Mezi nejčastěji zmiňované skupiny stakeholderů podle autora Bussard A. a kol. patří:
- vlastníci, akcionáři a investoři
- dodavatelé a obchodní partneři
- spotřebitelé
- zaměstnanci
- konkurence
- vláda
- komunity
- neziskové organizace (NNO) a zájmové skupiny
- média
Podle autorky Francové vykonávají obchodní podniky v rámci společenské odpovědnosti aktivity v ekonomické, environmentální a sociální oblasti a společenská odpovědnost těchto podniků se zaměřuje na:
- vliv obchodu na zdravý životní styl spotřebitele,
- vyvážené zásobování obyvatelstva.
Pilíře společenské odpovědnosti obchodních podniků (triple-bottom-line)
Stále i v současnosti dochází k omezení významu zodpovědného podnikání pouze na odpovědnost vůči komunitě – firemní filantropii a dobrovolnictví. „Společenská odpovědnost firem je moderní koncept podnikání, který vede k širšímu pohledu na podnikání a je postaven na 3 základních pilířích (tzv. triple-bottom-line):
- ekonomická oblast (profit),
- sociální oblast (people),
- oblast ochrany životního prostředí (planet).“
Firma, která přijímá koncept společenské odpovědnosti, se v rámci svého podnikání nesnaží pouze o dosažení zisku, ale bere ohled také na tzv. 3P – people, planet, profit. Nad rámec svých legislativních povinností uplatňuje některé principy v ekonomické, sociální a environmentální oblasti.
Ekonomická oblast společenské odpovědnosti
Podle autorky Francové je ekonomická oblast společenské odpovědnosti „prezentována etickým kodexem v podnikání, ochranou duševního vlastnictví, vztahy s dodavateli, odběrateli, spotřebiteli a akcionáři.“ Součástí této oblasti společensky odpovědného podnikání je podle autorky Francové také snaha o transparentní podnikání a fair play v konkurenčním boji, boj proti nelegálním aktivitám, jako jsou například korupce nebo praní špinavých peněz.
Sociální oblast společenské odpovědnosti
V sociální oblasti společenské odpovědnosti firem jde především o péči o zdraví a bezpečnost zaměstnanců. Aktivitami v sociální oblasti se firmy zaměřují rovněž na dodržování politiky rovnosti příležitostí, vyváženost pracovního a osobního života svých zaměstnanců. V rámci filantropických aktivit může firma například darovat finanční prostředky nebo poskytnout pomoc nefinanční podoby. Pod nefinanční pomoc lze chápat například poskytnutí věcných darů, ale i služeb či materiálu, zapůjčení majetku, darovací SMS, organizování různých sbírek, dobročinný marketing, podporu dobrovolnictví zaměstnanců například poskytnutím času či know-how atd.
Environmentální oblast společenské odpovědnosti
Environmentální oblast společenské odpovědnosti se soustředí především na takové aktivity a projekty, které se zaměřují na zkvalitnění životního prostředí. Může jít například o recyklaci obalů, ochranu a využívání přírodních zdrojů, používání ekologických produktů, alternativních energetických zdrojů a další.
Hlavní zásady zodpovědného podnikání
Podle nadace Pontis lze zásady zodpovědného podnikání rozdělit do těchto oblastí:
- trh
- zaměstnanci
- životní prostředí
- komunita
Trh
- vykonávat podnikatelské činnosti eticky a transparentně,
- dodržovat pravdivou reklamu a úplné informování zákazníků,
- zvyšovat kvalitu a bezpečnost produktů,
- nabízet produkty, které jsou inovativní a mají sociální nebo ekologickou přidanou hodnotu,
- prosazovat férový přístup k dodavatelům a vést je k zodpovědnému podnikání.
Zaměstnanci
- dbát na bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci,
- poskytovat zaměstnancům vzdělávání,
- podporovat work-life balance, tj. vyváženost osobního a pracovního života zaměstnanců,
- zaručit rovné příležitosti zaměstnancům na pracovišti,
- zapojovat zaměstnance do důležitých rozhodnutí firmy, vést konverzace o jejich potřebách a očekáváních.
Životní prostředí
- šetřit energie a vodu při výrobě a provozu,
- minimalizovat tvorbu odpadu,
- snižovat emise CO2,
- nabízet produkty ekologické z hlediska výroby, dopravy, designu, balení apod.,
- žádat ekologické standardy také od dodavatelů.
Komunita
- podporovat angažovanost zaměstnanců v rozhodování o firemní podpoře projektů,
- finančně i nefinančně podporovat veřejně prospěšné projekty související s předmětem podnikání,
- budovat partnerství s neziskovými organizacemi.
Přínosy uplatňování CSR
Podle Pavlíka, M. a kol. mohou z praktikovaného konceptu společenské odpovědnosti firem těžit tyto skupiny:
- klienti organizací praktikujících společenskou odpovědnost firem,
- zaměstnanci organizací praktikujících společenskou odpovědnost firem,
- dodavatelé spolupracující s organizacemi praktikujícími CSR,
- občané státu, kde je CSR koncept uplatňován,
- veřejný sektor,
- organizace praktikující CSR.
Hlavní přínosy CSR pro jednotlivé skupiny
Hlavní přínosy a význam uplatňování CSR oceňují tyto skupiny:
- pro organizace praktikující CSR
- pro klienty organizací praktikujících CSR
- pro zaměstnance organizací praktikujících CSR
- pro dodavatele spolupracující s organizacemi praktikujícími CSR
- pro občany
- pro veřejný sektor
Přínosy pro organizace praktikující CSR
- zvýšení zisku z dlouhodobého hlediska
- snížení nákladů, resp. zvýšení efektivity
- zvýšení hodnoty organizace
- zvýšení produktivity a kvality
- zvýšení loajality klientů
- loajální a motivovaní zaměstnanci vykonávající práci kvalitně
- větší důvěryhodnost a atraktivita pro investory (jednodušší přístup k dodatečnému kapitálu)
- konkurenční výhoda vůči firmám bez vlastní CSR strategie
- spojení organizace s pozitivními hodnotami, zlepšení reputace
- přímé finanční úspory ze zavádění environmentálních opatření
Přínosy pro klienty organizací praktikujících CSR
- zvyšování kvality nakupovaných produktů
- inovace organizací vedoucí k rozšiřování nabídky produktů
Přínosy pro zaměstnance organizací praktikujících CSR
- zlepšování pracovního prostředí
- zvyšování péče o zaměstnance a o rozvoj jejich kvalifikace
Přínosy pro dodavatele spolupracující s organizacemi praktikujícími CSR
- efektivnější a transparentnější dodavatelsko-odběratelské vztahy
- pozitivní tlak na zvyšování kvality služeb dodavatelů
Přínosy pro občany
- zlepšující se životní prostředí v daném regionu
- zlepšující se sociální vztahy v daném regionu
Přínosy pro veřejný sektor
- vyšší dostupnost a kvalita veřejných služeb (díky finanční a kapacitní podpoře organizací praktikujících CSR)
- úspora finančních prostředků
