Vůdčí role manažera
Strategický manažer zastává mnoho různých vůdčích rolí:
- je tvůrcem strategie, který musí prokázat kreativitu, intuici a originalitu, a zároveň je realizátorem strategie, jenž musí být přesvědčivý při její propagaci, vytrvalý při řešení problémů a konfliktů a schopný administrátor ovládající každodenní chod podniku,
- někdy musí být autoritativní, jindy vnímavým posluchačem a kompromisním rozhodovatelem,
- v některých situacích je nejvhodnější participační a kolegiální přístup.
Mnohé aktivity a události vyžadují osobní účast a jsou časově náročné, zatímco jiné potřebují pouze formální angažovanost, přičemž podrobnosti jsou delegovány na podřízené.
Strategické myšlení
Strategický manažer, aby zvládl úlohu mozkového centra, musí strategicky přemýšlet:
- strategické myšlení je opakem lineárního, mechanického myšlení, které má tendenci opakovat již známá a ověřená řešení, postupovat podle vyzkoušených šablon, spokojovat se s malými a jistými cíli, nepodstupovat riziko cesty do neznáma,
- strategické myšlení je reakcí na často a nepředvídatelně se měnící vnější prostředí podniku, kdy je i za těchto okolností nutné zabezpečit prosperitu a přežití podniku,
- místo analýzy a extrapolace se zdůrazňuje tvořivost a invence,
- to nejdůležitější, co se od strategického manažera očekává, je originální myšlenka, nápad, hluboký a objevný průnik do řízeného podniku a podnikatelského prostředí.
Tři druhy procesu myšlení
Kenichi Ohmae identifikoval tři druhy procesu myšlení:
- Mechanické myšlení se vyznačuje přímočarým uvažováním. Je typické pro racionalizační analýzy, jejichž cílem je zdokonalit současný stav změnou vnitřní struktury, přičemž celek i jednotlivé prvky zůstávají zachovány. Tento druh myšlení nevede k novým, originálním ani převratným řešením.
- Intuitivní myšlení pracuje metodou hlavního článku. Celek je posuzován na základě vybraného prvku, který je považován za centrální a rozhodující. Přijímají se rychlá a jednoznačná řešení, avšak existuje riziko, zda byl odhalen skutečný strategický problém.
- Strategické myšlení je kombinací racionální analýzy a vychází z přirozeného uspořádání původního stavu věci a syntézy založené na opětovném složení jednotlivých rozdílných částí do nové podoby.
Principy strategického myšlení
Principy strategického myšlení v ucelené podobě formuloval Zdeněk Souček:
- Myšlení ve variantách – musí zajistit, aby vedení podniku nikdy nebylo překvapeno takovými změnami, které lze reálně předvídat.
- Systémové myšlení – je chápáno komplexně se všemi vnějšími a vnitřními souvislostmi, jeho úkolem je koordinovat a sladit činnosti podniku tak, aby byl dosažen maximální souhrnný efekt.
- Interdisciplinární myšlení – při tvorbě strategie je třeba využívat poznatky a metody různých vědních disciplín; jejich vzájemná konfrontace umožňuje vznik originálních podnětů.
- Tvořivý způsob myšlení – přináší nové, netradiční myšlenky, které obvykle vyvolávají nejvyšší efekt; je opakem rutinního myšlení, opakujícího již známá řešení.
- Syntéza exaktního a intuitivního myšlení – použití exaktních metod vyžaduje přesnou formulaci cílů a jejich kvantifikaci, intuice vnáší do strategie nové, neobvyklé podněty.
- Myšlení v čase – (upravené a časem přehodnocené) dynamický pohled při strategickém řízení je nezbytný, protože strategie se obvykle vztahuje k delšímu časovému horizontu.
- Zpětnovazebné myšlení – (měřitelné výsledky, kontrola, korekce). Činnost podniku je nejen ovlivňována stavem jeho okolí, ale také na své okolí výrazně zpětně působí; zpětné vazby existují i mezi procesy uvnitř podniku.
- Vědomí nikdy nekončící práce – je způsobeno zpětnou vazbou jednotlivých opatření, vývojem faktorů ovlivňujících strategii a změnou samotných cílů.
- Agregované myšlení – (nakupuje se znalost, máme více informací a vědomostí). Strategii je třeba zpracovávat převážně v určitých souhrnných ukazatelích na rozdíl od detailních jevů taktického a operativního řízení.
K zvládnutí a osvojení strategického myšlení musí manažer splnit několik nezbytných podmínek, kterými jsou intelekt, vzdělání, praxe, sociální zralost, motivace, vůle a další.
Vývojové fáze strategického řízení
Vývojové fáze (etapy) strategického řízení najdete na stránce Vývojové etapy strategického řízení.
Názorové koncepce v oblasti strategického řízení
Názorové koncepce, přístupy v oblasti strategického řízení a úrovně strategického řízení naleznete na stránce: Koncepce a úrovně strategického řízení.
