Strategické myšlení manažera

Vodcovské role manažera

Strategický manažer zastává mnoho různých vedoucích rolí:

  • je tvůrcem strategie, který musí projevit tvořivost, intuici a originalitu a zároveň je realizátorem strategie, který musí být přesvědčivý při její propagaci, vytrvalý při řešení problémů a konfliktů a schopný administrátor ovládající každodenní chod podniku,
  • někdy musí být autoritativní, jindy vnímavým posluchačem a kompromisním rozhodovatelem,
  • v některých situacích je nejvhodnější participační a kolegiální přístup.

Mnohé aktivity a události vyžadují osobní účast a jsou náročné na čas, zatímco jiné potřebují pouze formální angažovanost, kdy detaily jsou delegovány na podřízené.

Strategické myšlení

Strategický manažer, aby zvládl úlohu mozkového centra, musí strategicky myslet:

  • strategické myšlení je opakem lineárního, mechanického myšlení, které má sklon opakovat již známá a ověřená řešení, postupovat podle vyzkoušených šablon, spokojovat se s malými a jistými cíli, nepodstupovat riziko cesty do neznáma,
  • strategické myšlení je reakcí na často a nepředvídatelně se měnící vnější prostředí podniku, kdy i za takových okolností je třeba zajistit prosperitu a přežití podniku,
  • místo analýzy a extrapolace se zdůrazňuje tvořivost a invence,
  • to nejdůležitější, co se očekává od strategického manažera, je originální myšlenka, nápad, hluboký a objevný průnik do řízeného podniku a podnikatelského prostředí.

Tři druhy procesu myšlení

Kenichi Ohmae identifikoval tři druhy procesu myšlení:

  1. Mechanické myšlení se vyznačuje přímým uvažováním. Je typické pro racionalizační analýzy, jejichž cílem je zdokonalit současný stav změnou vnitřní struktury, přičemž celek i jednotlivé prvky zůstávají zachovány. Tento druh myšlení nevede k novým, originálním nebo průlomovým řešením.
  2. Intuitivní myšlení pracuje metodou hlavního článku. Celek se posuzuje na základě vybraného prvku, který je považován za centrální a rozhodující. Přijímají se rychlá a jednoznačná řešení, avšak existuje riziko, zda byl odhalen skutečný strategický problém.
  3. Strategické myšlení je kombinací racionální analýzy a vychází z přirozeného uspořádání původního stavu věci a syntézy, která je založena na opětovném skládání jednotlivých rozdílných částí do nového tvaru.

Principy strategického myšlení

Principy strategického myšlení v ucelené podobě formuloval Zdeněk Souček:

  1. Myšlení ve variantách – musí zajistit, aby vedení podniku nikdy nebylo překvapeno takovými změnami, které lze reálně předvídat.
  2. Systémové myšlení – je chápáno komplexně, jde o jevy v jejich vnějších i vnitřních souvislostech; jeho úkolem je koordinovat a sladit činnosti podniku tak, aby byl dosažen maximální souhrnný efekt.
  3. Interdisciplinární myšlení – při tvorbě strategie je nutné využívat poznatky a metody různých vědních disciplín, jejich vzájemná konfrontace umožní vznik originálních námětů.
  4. Tvořivý způsob myšlení – přináší nové, netradiční myšlenky, které obvykle vyvolávají nejvyšší efekt, je opakem rutinního myšlení, které opakuje již známá řešení.
  5. Syntéza exaktního a intuitivního myšlení – použití exaktních metod vyvolává požadavek na přesnou formulaci cílů a jejich kvantifikaci, intuice vnáší do strategie nové, neobvyklé náměty.
  6. Myšlení v čase – (upravené, časem přeformulované) dynamický pohled při strategickém řízení je zcela nezbytný, protože strategie se obvykle vztahuje na dlouhé období.
  7. Zpětnovazební myšlení – (měřitelné výsledky, kontrola, korekce), činnost podniku je nejen ovlivňována stavem jeho okolí, ale také na své okolí výrazně zpětně působí; zpětné vazby existují i mezi procesy uvnitř podniku.
  8. Vědomí nikdy nekončené práce – je vyvoláno zpětnou vazbou jednotlivých opatření, vývojem faktorů ovlivňujících strategii a změnou samotných cílů.
  9. Agregované myšlení – (nabaľuje se poznání, máme více informací a znalostí), strategii je třeba zpracovávat převážně v určitých souhrnných ukazatelích na rozdíl od detailních jevů taktického a operativního řízení.

K zvládnutí a osvojení strategického myšlení musí manažer splnit několik nezbytných podmínek, mezi které patří intelekt, vzdělání, praxe, sociální zralost, motivace, vůle a další.

Vývojové fáze strategického řízení

Vývojové fáze (etapy) strategického řízení naleznete na stránce Vývojové etapy strategického řízení.

Názorové koncepce v oblasti strategického řízení

Názorové koncepce, přístupy v oblasti strategického řízení a úrovně strategického řízení naleznete na stránce: Koncepce a úrovně strategického řízení.