STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ
Strategický plán se sestavuje na nejvyšší úrovni podniku, je do určité míry neurčitý a komplexní
Strategický plán by měl obsahovat:
1. primární cíl v příslušné oblasti stanovený na 3–5 let
2. strategii, tj. určitou cestu od stavu, kde se podnik nachází, k požadovanému stavu
3. taktiku, tj. výběr metod a prostředků k dosažení cíle a zajištění implementace strategie
4. náklady, výnosy, potřebné pracovní síly, časový harmonogram
Strategický plán je základem pro strategický management.
Vývoj:
1. 50.–60. léta – nejde ještě o strategický plán, ale o dlouhodobé plánování. Organizace je považována za vnitřně uzavřený systém s dostatkem zdrojů, tj. dlouhodobé úkoly jsou rozepisovány v rámci interního prostředí organizace
2. 60.–70. léta – vnější podmínky se prudce mění (ropná krize, inflace, ekologické katastrofy, nedostatek zdrojů). Organizace je chápána jako otevřený systém, který neobstojí bez interakce s okolím. Charakteristické pro tuto etapu je označení „strategické plánování“, tj. korporativní cíle podniku a stanovování strategie.
3. 70.–80. léta – strategické plánování se transformuje na „strategický management“, což znamená doplnění o implementaci, hodnocení a kontrolu strategie.
4. 90. léta – velké změny ve vnějších podmínkách, absence jednotného názoru, může jít například o superkonkurenci, kooperativní strategie, řízení změn … Tato etapa je poznamenána globalizací ve světě (na jedné straně pohlcení malých podniků velkými giganty, na druhé straně fragmentace na malé podniky).
Strategické plánování
Strategické plánování je proces, který zahrnuje
– průzkum tržních podmínek, potřeb a přání zákazníků, identifikaci silných a slabých stránek, specifikaci sociálních, politických a legislativních podmínek podnikání, a
– vymezení dostupnosti zdrojů, které mohou představovat pro podnik příležitost nebo hrozbu.
Výsledkem strategického plánování je strategický plán, jehož složky jsou:
a) poslání
b) cíle
c) strategie
d) plán portfolia
