Vymezení pojmu strategie
Slovo strategie bylo odvozeno z řeckého slova strategos (generál) a v širším kontextu původně označovalo umění a vědu, jak řídit vojenské operace a velení vojskům. Pojem strategie postupně pronikl z vojenství i do světa podnikání a stal se jeho nedílnou součástí. Některé slovníky ji definují jako vědu o plánování a vedení vojenských operací.
- stratos – armáda
- agos – vedení
- strategos – generál
- stratagem – nečekaný zvrat, překvapivé rozuzlení, ale i lest, past…
Strategie představuje vědomé určení základních dlouhodobých cílů podniku, stanovení postupu realizace činností, které umožní co nejrychleji dosáhnout daných cílů, a rozmístění zdrojů potřebných k jejich naplnění. Strategie je koncepce celkového chování podniku, dlouhodobý program činnosti včetně alokace zdrojů nezbytných k dosažení vytyčených záměrů. Strategie řeší nejzávažnější, klíčové a rozhodující problémy týkající se prosperity a existence podniku. Strategická rozhodnutí mají obvykle obecný a dlouhodobý charakter.
Strategie
Strategie řeší nejzávažnější, zásadní a rozhodující problémy týkající se prosperity a existence podniku. Strategická rozhodnutí mají zpravidla obecný a dlouhodobý charakter. Znamená:
- ve vojenství: úspěšně vyhrát boj
- v hospodářství: totéž – položit soupeře na lopatky – přípravou před zahájením boje je určení místa, času, prostředků a manévrů
Strategie se tedy zaměřuje na dlouhodobou vizi a směřování, přičemž vytváří rámec, v němž jsou realizovány konkrétní kroky a opatření. Zahrnuje formulaci cílů, analýzu prostředí, hodnocení rizik a rozhodování o rozdělení zdrojů. Jejím úkolem je připravit organizaci na budoucí výzvy, zajistit její konkurenční výhodu a vytvořit předpoklady pro dlouhodobý růst a stabilitu.
Taktika
Taktika odpovídá na otázku, jaký postup má být zvolen, taktické rozhodnutí řeší méně závažné, krátkodobější a konkrétní problémy. Pojmy strategie a taktika se často prolínají. Jde o kombinaci prostředků během boje.
Taktika představuje praktické naplnění strategie v konkrétních situacích. Určuje, jakým způsobem mají být realizovány vybrané postupy, a často se přizpůsobuje aktuálním podmínkám. Zatímco strategie je orientována na vizi a cíle, taktika se zaměřuje na okamžité činy, řešení problémů a efektivní využívání dostupných prostředků. V praxi je proto úspěch podniku podmíněn nejen kvalitní strategií, ale také pružnou a účinnou taktikou.
Strategické řízení
Strategické řízení představuje aktivity zahrnující průzkum tržních podmínek, potřeb a přání zákazníků, identifikaci silných a slabých stránek, specifikaci sociálních, politických a legislativních podmínek a určení dostupnosti zdrojů, které mohou vytvářet příležitosti či hrozby. Jejich smyslem je získat informace nezbytné pro formování dlouhodobých záměrů (cílů) fungování podniku. Více o strategickém řízení naleznete v sekci Strategické řízení.
Johnson a K. Scholes uvádějí následující definice strategie:
- strategie jako přirozený výběr – podniky jsou vystaveny silnému tlaku prostředí a musí se přizpůsobovat vnějším změnám,
- strategie jako plán – strategie vzniká prostřednictvím systematických forem plánování,
- strategie jako posloupnost dílčích kroků – jde o adaptivní přístup, který je řízen důsledněji než přirozený výběr,
- strategie jako kultura – přístup založený na zkušenostech, předpokladech a domněnkách vedení podniku,
- strategie jako politika – manažeři, jednotlivci, malé skupiny vyjednávají o svých zájmech,
- strategie jako vize – jedinec nebo skupina disponuje vizí, kam se podnik může a měl by dostat.
Tradiční přístup a tradicionalisté
- Chandler – určení základních dlouhodobých cílů podniku, způsobů jejich dosažení a alokace zdrojů nezbytných k realizaci těchto cílů.
- B. Quinn – model nebo plán, který integruje hlavní cíle podniku, politiky a aktivity do soudržného celku.
- F. Glueck – jednotný, komplexní a integrovaný plán, navržený k tomu, aby zajistil dosažení základních cílů podniku.
- Mintzberg – vzorec (šablona, model) v proudu rozhodnutí nebo činů. Šablona je produktem jak úmyslných (plánovaných), tak spontánních (neplánovaných) strategií.
Netradiční přístupy ke strategii
Hlavním představitelem novějšího netradičního přístupu k definování strategie je H. Mintzberg, který zastává názor, že strategie je více než to, co podnik zamýšlí nebo plánuje udělat; je to také to, co skutečně činí.
5 P (pět P)
Průnik a syntézu tradičních a netradičních definic podává H. Mintzberg v podobě pěti P:
- strategie jako plán (plan) je návodem na chování v určité situaci (vypracovává se před realizací), je navržena vědomě pro určitý účel a inklinuje k racionálně-logickému pohledu na strategii.
- manévr (ploy) je součástí plánu a je strategií ve smyslu lestí nebo úskoku, prostřednictvím kterého chce podnik zmást své soupeře,
- vzorec (šablona) (pattern) je určitá pravidelnost v chování a jednání, představuje logiku strategického myšlení. Šablony jsou náhodně vznikající strategie,
- postavení (position) znamená umístění podniku v prostředí. Strategie se stává zdrojem souladu mezi podnikem a jeho okolím, může být vyjádřena jako výrobkové či tržní postavení na vybraném trhu,
- budoucnost (perspective) je zaměřena dovnitř podniku, podnik orientovaný na budoucnost má vedení se společnou perspektivou. Strategie v tomto smyslu je myšlenka, koncepce a kultura.
Další přístupy a teorie strategického řízení
Další přístupy ke strategickému řízení naleznete v článku Základní teorie strategického řízení.
Postavení strategického řízení v podniku
Postavení strategického řízení v podniku je klíčové. Rozvoj teorie a praxe strategického řízení v rámci strategického managementu vychází z historického vývoje, je podmíněn změnami kvality podnikatelského prostředí i z hlediska vývoje podniku (jeho životního cyklu), který je ovlivněn jak vnějším prostředím, tak kvalitou jeho vnitřního prostředí.
Strategie řeší základní otázky existence a rozvoje podniku. Strategická rozhodnutí jsou mimořádně důležitá až kritická. Obvykle jsou dlouhodobá a poskytují podniku dostatečnou orientaci v proměnlivém prostředí. Dříve byla dlouhověkost klíčovou charakteristikou strategie, avšak v důsledku zrychlujících a prohlubujících se změn se důraz na dlouhověkost zmírňuje a naopak roste význam strategického rozhodnutí pro prosperitu podniku. Základní strategie, které podnik volí při své činnosti, naleznete na stránce Podnikové strategie.
Strategické řízení zároveň vytváří rámec pro koordinaci všech činností v podniku tak, aby směřovaly k společnému cíli. Jde o proces, který spojuje vizi, hodnoty a cíle organizace s konkrétními činnostmi a rozhodnutími. Důležité je, že strategie není statickým dokumentem, ale dynamickým systémem, který je třeba pravidelně vyhodnocovat a přizpůsobovat měnícím se podmínkám trhu a prostředí.
Úspěšná strategie
Úspěšná strategie vyžaduje nejen kvalitní plánování, ale také efektivní implementaci, monitorování a zpětnou vazbu. Manažeři musí být schopni identifikovat odchylky mezi plánovaným a skutečným vývojem a pružně na ně reagovat. Pouze tak může podnik zachovat svou konkurenceschopnost, využívat nové příležitosti a minimalizovat rizika ohrožující jeho dlouhodobou existenci a růst.
