Název článku:
Teorie omezení
Obsah článku:
Vznik teorie omezení (anglicky Theory of Constraints – TOC) se datuje k roku 1984, kdy ji ve svém manažerském románu The Goal (Cíl) popsal izraelský fyzik Eliyahu Moshe Goldratt. Teorie omezení vychází z poznatku, že každý podnik, bez ohledu na oblast svého podnikání, má nějaké úzké místo.
Úzké místo
Teorie omezení vysvětluje, že právě toto často jediné úzké místo omezuje celý podnik. Úzké místo může mít mnoho podob, například jeden konkrétní výrobní stroj, nesprávná organizace podniku, nevhodný dodavatelský řetězec a podobně. Pokud by úzké místo neexistovalo, podnik by měl neomezené možnosti a mohl by produkovat nekonečné množství výrobků nebo služeb.
Řízení podniku podle průtoku
Na rozdíl od dosud uznávaného přístupu řízení podniku založeného na nákladech přichází TOC s myšlenkou řízení podniku podle průtoku. Nákladový svět lze přirovnat k váze řetězu, proutkový svět pak k nejslabšímu článku řetězu, který představuje úzké místo. Články tohoto řetězu představují procesy nebo podprocesy podniku, stejně jako jeho okolí.
Hlavní cíl podniku jsou současné a budoucí tržby
Podle Teorie omezení je hlavním cílem podniku vydělávat peníze nyní i v budoucnu – „Make money now and in the future“. Z toho vyplývá, že by se neměly snižovat náklady v současnosti, pokud by to mohlo mít z dlouhodobého hlediska negativní dopady. K posouzení plnění tohoto cíle se používají různé nástroje měření a vyhodnocování. Mezi klasické patří čistý zisk, návratnost investic (ROI – Return On Investment) a cashflow. Tyto tři nástroje však často nedokážou zjistit, zda podnik tento cíl skutečně plní. Proto teorie omezení přidává ještě tři další ukazatele: průtok, zásoby a provozní náklady.
Průtok
Průtok (throughput) označuje peníze, které podnik získá z prodeje svých výrobků a služeb, snížené o cenu variabilních nákladů. Zásoby (inventory) zahrnují všechny peníze, za které podnik nakoupil materiály spotřebované ve výrobě. Provozní náklady (operating expenses) jsou peníze potřebné k přeměně zásob na průtok. Z hlediska teorie omezení se požaduje minimalizovat zásoby a provozní náklady a maximalizovat průtok, přičemž klade důraz zejména na maximalizaci průtoku. Právě velikost průtoku je omezena úzkým místem.
Ztráta času
Z toho vyplývá, že čas získaný před úzkým místem má pro podnik nulovou hodnotu a čas ztracený na úzkém místě představuje ztrátu celého systému. Rovněž platí, že zlepšení jakéhokoli jiného než úzkého místa nepřinese podniku žádné zlepšení. Pouze odstraněním úzkého místa nebo jeho rozšířením dojde k růstu průtoku, až podnik narazí na další omezení.
Pět základních kroků postupu
Goldratt stanovil pět základních kroků postupu:
- krok – identifikace omezení;
- krok – maximální využití tohoto omezení;
- krok – podřízení ostatních částí tomuto omezení;
- krok – odstranění omezení;
- krok – pokud bylo úzké místo úspěšně odstraněno, návrat k prvnímu kroku a opakování cyklu.
Dodržováním a opakováním těchto kroků dochází k trvalému zlepšování.
Sokratova metoda
Jako pomůcka pro realizaci prvního kroku slouží Sokratova metoda. Jedná se o způsob hledání problému a jeho řešení, založený na kladení správných otázek. Tím má posluchače navést k tomu, aby si sami našli řešení na základě svých vlastních odpovědí.
