Vliv používaných principů oceňování na hospodářské výsledky podniku

VLIV UPLATŇOVANÝCH PRINCIPŮ OCENĚNÍ NA JEDNOTLIVÉ UKAZATELE HOSPODÁŘSKÉ ČINNOSTI PODNIKU

Uplatněný princip ocenění má především vliv na hodnotové vyjádření stavu majetku podniku, na vykázanou výši nákladů v konkrétním období a na výši hospodářského výsledku.

V případě ocenění ve skutečných nákladech je výše hospodářského výsledku ovlivňována úsporami nákladů, které jsou spojovány až s okamžikem realizace výrobku, zatímco v principu ocenění v dopředu stanovených nákladech je s okamžikem realizace výrobku spojen pouze předem kalkulovaný zisk, zatímco jeho zvýšení v důsledku úspor nákladů ovlivňuje hospodářský výsledek bezprostředně v období vzniku úspor.

V této souvislosti vzniká otázka, zda uplatňovaný způsob ocenění ovlivňuje skutečnou výši hospodářského výsledku jako přírůstku reálných prostředků. Ten se může projevit pouze v aktivech rozvahy a představuje přírůstek prostředků, který vznikl v průběhu hospodářské činnosti podniku.

Při ocenění ve skutečných nákladech se úspora ponechává v oběhu i tehdy, když není potřebná na výrobu následujícího výrobku. Při ocenění v dopředu stanovených nákladech se z oběhu vyčleňuje. Je zřejmé, že princip ocenění v dopředu stanovených nákladech přesněji odráží vztah mezi hospodářským výsledkem jako reálným přírůstkem aktiv a jeho vykázáním jako zdrojem.

Vztah mezi hospodářským výsledkem jako reálným přírůstkem aktiv a jeho vykázáním jako zdrojem má pak vliv na rozsah reprodukovaných prostředků, kterými může podnik dočasně disponovat. Je to proto, že procesy rozdělení hospodářského výsledku mohou probíhat až po vykázání příslušné výše hospodářského výsledku. Při ocenění v dopředu stanovených nákladech je daný přírůstek prostředků vyčleňován tím, že je po vykázání hospodářského výsledku předmětem rozdělení např. na financování provozní činnosti. Při ocenění ve skutečných nákladech se však skutečné úspory nevyčleňují z reálných prostředků podniku a podnik tak dočasně disponuje větším objemem prostředků na financování provozní činnosti, než je skutečná potřeba. I v tomto případě tak lépe odráží podmínky oběhu prostředků princip ocenění v dopředu stanovených nákladech.

Dosáhnuté úspory oceněné v dopředu stanovených nákladech byly vyčleněny z oběhu proto, že se požadovalo, aby podnik rozděloval hospodářský výsledek, který za dané období skutečně vykazuje. To však má nevýhodu v tom, že podnik nemůže hospodářský výsledek použít k vlastní potřebě a ztrácí motivaci dosahovat úspor.

Při ocenění ve skutečných nákladech je tomu naopak. Úspory nákladů zůstávají v oběhu i v případě, že převyšují okamžitou potřebu podniku, podnik je tedy může dočasně využít k jinému financování provozních nákladů. To je však možné regulovat vhodnou úpravou rozdělení hospodářského výsledku, která bude stimulovat podnik k hospodárné a efektivní výrobě.