Výpočet míry inflace

Inflace, deflace, dezinflace, reflace a stagflace

Inflace je charakterizována jako znehodnocení peněžní jednotky, což se projevuje růstem cenové hladiny (trvalým snížením kupní síly peněz). Inflace představuje formu makroekonomické i mikroekonomické nerovnováhy, která se projevuje růstem cenové hladiny.

Deflace je opakem inflace, projevuje se tehdy, když cenová hladina klesá.

Dezinflace znamená snižování míry inflace. To znamená, že růst cenové hladiny se zpomaluje.

Reflace označuje úroveň cenové hladiny, která nastane po deflaci, tedy ceny se vrátí na původní úroveň.

Stagflace je projev růstu cen v období stagnace národního hospodářství dané ekonomiky.

Podrobněji o těchto definicích se dozvíte na stránce Inflace, deflace, dezinflace.

Historický vývoj inflace ve světě

Vývoj inflace v minulosti lze rozdělit do tří období:

1. před 2. světovou válkou – vyskytovala se jen v některých zemích, měla sporadický a krátkodobý charakter, často ve formě hyperinflace. Východiskem z ní byla nulifikace – úplné znehodnocení původní měny a zavedení nové měny.
2. po 2. světové válce – má chronický charakter, je světová a byla součástí ekonomického dění téměř každé země.
3. Současnost – vyskytuje se ve všech vyspělých zemích, avšak v různé míře a ovlivňují ji různé faktory. Je závažným negativním ekonomickým jevem. Dnes má inflace redistribuční efekty, mezi které patří:
   • cenové efekty
   • důchodové efekty

Cenový efekt inflace

Cenové efekty představují nejviditelnější důsledky inflace. V důsledku inflace se musíme vzdát většího množství zboží, které jsme v minulosti mohli koupit. Při cenových efektech se projevují nominální a reálný důchod.

Nominální důchod je množství peněz za určité časové období vyjádřené v peněžních jednotkách. Reálný důchod je množství zboží, které si mohu koupit za nominální příjem.

Kvůli inflaci nerostou ceny všech výrobků stejně. Osobní inflace – neprojevuje se u všech stejně (závisí na preferencích, zálibách).

Důchodový efekt inflace

Projevuje se zde fixní důchod, kterému inflace „ujetím“ škodí. Inflace působí jako daň – důchod jedné skupině lidí oslabuje a jiné skupině zvyšuje.

Vztah úspor a inflace

Inflace má významný vliv na změnu bohatství země i jednotlivce. Čím má domácnost likvidnější majetek, tím vyšší má výdaje na spotřebu a nižší na úspory, protože pokles hodnoty majetku je důsledkem jejího negativního působení.

Ekonomické teorie inflace

Keynesovské vysvětlení inflace – J. M. Keynes dospěl k závěru, že vznik inflace v dané ekonomice způsobuje porucha tržního mechanismu, tedy nerovnováha mezi poptávkou a nabídkou zboží. Uvažoval, že růst cen ovlivňují výrobní zdroje, kapacity, omezené státní výdaje a nereálná kupní poptávka.

Monetaristické vysvětlení je založeno na nerovnováze tržního mechanismu, kde nabídka překračuje poptávku. Tvrdí, že impulsem pro vznik inflace je zvýšené množství peněz v oběhu, které převyšuje poptávku po penězích. Snižují se úspory peněz a tím i životní úroveň. Nesprávná politika finančních institucí.

Cenová stabilita nám umožňuje v dané ekonomice snáze se rozhodovat při nákupu zboží díky vyšší zaměstnanosti. Ovlivňuje naši životní úroveň a je základní podmínkou sociální stability obyvatelstva.

Eurosystém představuje centrální národní banky evropských zemí, které zavedly měnu euro. Eurozóna tvoří všechny státy Evropské unie, které přijaly euro jako jednotnou měnu.

Hlavním cílem eurosystému je udržet cenovou stabilitu v eurozóně a tím chránit kupní sílu eura.

Výhody cenové stability

• Podporuje životní úroveň
• Zvyšuje transparentnost relativních cen
• Přispívá ke snižování rizikových prémií v úrokové míře
• Pomáhá odstraňovat potřebu zbytečného zajišťování (hedging – firmy si pojistí své zdroje proti riziku inflace)
• Omezuje rušivé dopady daňových reforem
• Přispívá k finanční stabilitě

Měsíční a meziroční inflace – ukazuje, o kolik se změnila celková cenová hladina v porovnání se stejným obdobím předchozího roku.

Způsoby měření inflace jsou různé a jejich výsledkem může být meziroční a měsíční inflace.

Metodika měření inflace

Cenová hladina je úroveň cen všech výrobků a služeb, které se v daném časovém období nakupují nebo prodávají.

Cenový index je průměr individuálních cen vybraných výrobků a služeb ve dvou porovnávaných obdobích.

Inflace se měří několika indexy:

• Index spotřebitelských cen – CPI – ukazuje, o kolik procent se v průměru zvýšily ceny spotřebních statků (spotřebního koše výrobků a služeb) v sledovaném období oproti předchozímu.
• Index cen výrobců – PPI – je nejstarší statistickou metodou a měří úroveň cen na úrovni velkoobchodu.
• Deflátor HDP – DEF – odráží vývoj cenové hladiny komplexněji než CPI, ale je statisticky náročnější.

CPI = ( ΣQ₁ × P₂ / ΣQ₁ × P₁ ) × 100

Legenda:

• Q – množství zboží a služeb
• P₁ – ceny zboží a služeb v sledovaném období
• P₂ – ceny zboží a služeb v předcházejícím období

Míra inflace

Na základě zjištěných indexů vypočítáme míru inflace:

MI = (CPI₁ / CPI₂) × 100

1/ pokud MI je větší než 0 – akcelerace inflace

2/ pokud MI = 0 – rovnoměrná inflace

3/ pokud MI je menší než 0 – zpomalený růst cenové hladiny

Harmonizovaný index

Harmonizovaný index – prostřednictvím něj se měří inflace v eurozóně, označuje se HICP, což znamená, že všechny země EU mají jednotnou metodiku měření cenové hladiny. Váha produktu v tomto indexu závisí na tom, kolik domácnosti utrácejí za tento produkt.

Harmonizovaný index HI se počítá na základě přidělených vah určitých výrobků. Váha produktu představuje národní průměr výdajů obyvatelstva. MUICP je index spotřebitelských cen měnové unie. MUICP se počítá jako vážený průměr HICP ze států eurozóny. EICP je evropský index spotřebitelských cen. EICP je základem pro výpočet HICP.

Typologie inflace

Inflace z hlediska kvantity

• mírná inflace – jednociferné číslo, není příliš viditelná na trhu, obyvatelstvo ani podniky ji neřeší, ceny rostou pomalu, …
• cválající inflace – 2-3 ciferné číslo, způsobuje velké ekonomické problémy, peníze ztrácejí hodnotu a lidé si hromadí majetek, …
• hyperinflace – 3 a více ciferné číslo, představuje kolaps ekonomiky, peníze neplní svou funkci, …

Inflace z hlediska viditelnosti

• otevřená inflace – je měřitelná, vzniká v důsledku růstu výrobních nákladů, je považována za únosnější
• skrytá inflace – projevovala se v centrálně řízených ekonomikách, kde byl nedostatek zboží
• potlačená inflace – vzniká, když je nerovnováha mezi poptávkou a nabídkou na trhu, nedostatkové zboží se skupuje

Inflace z hlediska bilance

• proporcionální inflace – existuje pouze na základě teorie, tj. že ceny všech výrobků by měly růst stejným tempem
• neproporcionální inflace – ceny rostou nerovnoměrně, různým tempem

Inflace z hlediska očekávání

• anticipovaná inflace – subjekty ji předvídají
• neanticipovaná inflace – působí vnější faktory mimo kontrolu subjektů, překvapí je, inflace se vyvíjí nerovnoměrně

Inflace z hlediska příčin inflačních procesů

• poptávková inflace – je inflace tažená poptávkou a vzniká, pokud je poptávka na trhu větší než nabídka. Způsobuje ji neúměrný růst příjmů, nadměrný růst investic, snížení daní, zvýšení státních sociálních výdajů – transferů
• nákladová inflace – je inflace tlačená náklady, projevuje se v čase vysoké nezaměstnanosti, vzniká v důsledku růstu výrobních faktorů, růstu nedokonalé konkurence, nečekaných politických událostí. Vyskytuje se tehdy, když reálný produkt nedosáhne úrovně potenciálního produktu, což vede ke zvýšení nákladů.

Měření inflace na Slovensku

V různých zemích existují různé metodiky pro výpočet míry inflace. Inflace na Slovensku se statisticky stanovuje těmito způsoby:

• celková inflace = vyjádřená CPI
• jadrová inflace = CPI – daně – dotace
• čistá inflace = jadrová inflace – ceny potravin

Důsledky inflace

1. Ekonomická nerovnováha země
2. Podněcuje spekulativní investice
3. Vyvolává výkyvy v měnových kurzech
4. Snižuje životní úroveň

Inflace představuje dlouhodobý růst celkové cenové hladiny, který má zásadní dopady na chod ekonomiky a život obyvatelstva. Jedním z jejích hlavních důsledků je vznik ekonomické nerovnováhy země. Růst cen vede k deformaci tržních mechanismů, ztěžuje plánování výroby a investic a vyvolává nejistotu mezi podnikatelskými subjekty i spotřebiteli. Vysoká inflace také narušuje důvěru v domácí měnu a oslabuje stabilitu hospodářského prostředí.

Dalším nežádoucím efektem inflace je podpora spekulativních investic. V prostředí, kde ceny neustále rostou, mají subjekty tendenci přesouvat kapitál do aktiv, která uchovávají hodnotu nebo přinášejí krátkodobé zisky, namísto produktivních investic do výroby či inovací. To vede k neefektivnímu využívání zdrojů, k omezení dlouhodobého růstu a k prohlubování hospodářské nestability.

Inflace rovněž vyvolává výkyvy v měnových kurzech. Oslabení kupní síly domácí měny často vede k jejímu znehodnocování vůči zahraničním měnám, což negativně ovlivňuje zahraniční obchod a zvyšuje ceny dováženého zboží. Nestabilní měnové kurzy mohou odrazovat zahraniční investory a komplikovat mezinárodní ekonomické vztahy.

Z dlouhodobého hlediska inflace snižuje životní úroveň obyvatelstva. Klesající kupní síla peněz znamená, že za stejný příjem si domácnosti mohou dovolit koupit méně zboží a služeb. Nejvíce jsou tím postiženy skupiny s fixními příjmy, jako jsou důchodci či zaměstnanci ve veřejném sektoru, jejichž mzdy se nepřizpůsobují růstu cen dostatečně rychle. Inflace tak může vést k sociálnímu napětí a nárůstu chudoby ve společnosti.