Význam malého a středního podnikání v ČR

Lze konstatovat, že malé a střední podniky (MSP) jsou nedílnou součástí celého spektra firem ve většině zemí světa. V zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) představují více než 95 % celkového počtu všech podniků, přičemž jejich podíl na zaměstnanosti dosahuje v průměru přibližně 75 % a na HDP až 80 %.

V České republice je kvantitativní podíl malých a středních podniků srovnatelný s vyspělými zeměmi, přičemž jejich podíl na zaměstnanosti byl v roce 2006 více než 70 %. Sektor malého a středního podnikání představuje svou produkcí na tvorbě HDP přibližně tři pětiny z celkového objemu výroby.

Tato kategorie podniků je v rámci rozvinutých ekonomik považována za nejpružnější, nejefektivnější, nejprogresivnější a tedy i nejdůležitější součást ekonomiky. Z tohoto důvodu země Evropské unie, ale i další rozvinuté státy (USA, Japonsko), věnují stavu malého a středního podnikání maximální pozornost a nepřetržitě přijímají opatření na jeho rozvoj. V těchto zemích se podpora MSP stala v posledních 30 letech významnou součástí celkové hospodářské strategie. Formulace takzvané Evropské charty pro malé podniky je toho důkazem.

Znaky a vlastnosti malých a středních podniků v ČR

Malým a středním podnikům se připisuje řada znaků, předností a vlastností, a to především:

• jsou důležitým prvkem národních ekonomik,
• mají nezastupitelnou úlohu v dynamickém rozvoji zemí,
• jsou flexibilnější vůči okolí (ve srovnání s velkými podniky), přizpůsobivé požadavkům trhu a zejména poptávce (výkyvům v poptávce, změněným objednávkám, mohou uspokojovat i malé objednávky, o které není ve velkých podnicích zájem, různé specifické a náročné požadavky zákazníků apod.), tato pružnost je dána především tím, že nejsou – na rozdíl od velkých podniků – zatíženy existencí rozsáhlého dlouhodobého majetku a změna předmětu činnosti nevyžaduje tak rozsáhlou přestavbu výrobní základny,
• mají předpoklady k řešení inovací, ať už v rámci vlastního výzkumného programu, nebo na zakázku velkých firem (jde o tzv. inovační funkci MSP). Důvody, proč jsou MSP nositeli inovací: 1. v nich je méně restriktivních organizačních prvků a větší prostor pro individuální iniciativu, 2. inovace je podmínkou přežití na trhu, 3. manažeři malých technologických podniků jsou více zainteresovaní na realizaci inovace než ve velkých podnicích, 4. velké podniky někdy inovaci nepotřebují (zboží se prodává, proč investovat), 5. zaměstnanci vědy a výzkumu ve velkých podnicích mají tendenci se specializovat, v malých jsou více univerzální,
• vytvářejí nová pracovní místa a tím významně ovlivňují vývoj zaměstnanosti,
• umožňují větší odolnost vůči změnám v zaměstnanosti (i potřebám v zaměstnanosti) podniku (vzhledem k přímějším a méně formálním pracovním vztahům a univerzálnějšímu zaměření zaměstnanců v porovnání s velkými podniky),
• osobní vztah k zaměstnancům, dodavatelům, zákazníkům i obchodním partnerům umožňuje často lepší kontrolu kvality výrobků a služeb i lepší kvalitu vztahů mezi obchodními partnery,
• atd.

Trochu z historie

O významu malých a středních podniků u nás se začalo významněji uvažovat až po roce 1990 v souvislosti s privatizací (velká a malá privatizace) a transformací ekonomiky.

Rychlý rozvoj malých a středních podniků v našich podmínkách byl způsoben především těmito skutečnostmi:

• postupný rozklad velkých státních podniků v procesu první vlny velké privatizace,
• návrat majetku občanům v rámci restituce,
• liberalizace obchodních vztahů a vznik většího počtu malých a středních podniků se zahraniční majetkovou účastí.

Zvláštnosti vývoje MSP u nás byly také rozdílné v tom, že malé podniky vznikaly hlavně postupným procesem vzniku a růstu soukromého vlastnictví, zatímco střední podniky často vznikaly v důsledku poklesu počtu a strukturálních změn státních podniků. V posledním období jsou také zakládány v důsledku kvalitativního přesunu živnostníků jako fyzických osob mezi podnikatele registrované v obchodním rejstříku, resp. přeměnou na obchodní společnosti. Je to často důsledek snahy rozšiřovat svou činnost.

Národohospodářské funkce malých a středních podniků

MSP plní několik národohospodářských funkcí, přičemž nejvýznamnější je ekonomická. V rámci této funkce jde o decentralizaci hospodářského systému – tj. přispění MSP k zachování konkurenčního prostředí na trhu poskytováním svobodné volby pro účastníky trhu, spojené s sankčním mechanismem postihujícím nevýkonné a nekonkurenceschopné podniky. Dále zahrnuje výrobně-růstovou funkci – MSP čelí většímu konkurenčnímu tlaku ve srovnání s velkými podniky, což je nutí k rozvoji technického zabezpečení (inovace), funkci zásobovací (nabídkovou) – projevující se zejména ve výrobě nejen spotřebních statků a služeb, ale i v tom, že tyto podniky jsou dodavateli polotovarů a hotových výrobků pro velké firmy, funkci regionálního rozvoje a další.

Další národohospodářskou funkcí je společenská, v jejímž rámci jde o zaměstnavatelskou funkci – již zmíněnou při přednostech MSP, která spočívá především v tvorbě nových pracovních míst. Dále vzdělávací funkci – kvalita a kvantita odborně připravených a vzdělaných pracovníků v národním hospodářství závisí do značné míry na schopnosti malých a středních podniků umožnit toto vzdělávání. Současně i pracovní podmínky (v širších souvislostech lze mezi ně zahrnout i možnost seberealizace) v malých a středních podnicích jsou ze strany zaměstnanců často hodnotnější než ve velkých firmách, a to i přes často delší průměrnou pracovní dobu či vyšší plat odborných pracovníků ve velkých podnicích. Často jsou malé a střední podniky atraktivní pro mladé lidi i z hlediska profesní seberealizace. Nabízejí kvalifikovaným kandidátům již v mladším věku náročnější řídící pozice ve srovnání s možnostmi ve velkých podnicích. Dále v rámci společenské funkce jde o potvrzení svobody ve společnosti – práva a tedy i možnost svobody podnikání apod.

Poznámka: Svoboda podnikání je u nás garantována ústavou v rámci základních práv a dohod. Je v ní uvedeno (článek 35): „Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu na něj, jakož i právo podnikat a vykonávat jinou výdělečnou činnost.“

Politická funkce MSP

Významná je také politická funkce, která spočívá v podpoře stability demokracie, v realizaci plurality a podobně (také v souvislosti s výše uvedeným právem).

V mezinárodním kontextu bylo významným bodem hodnocení a uznání MSP stanovisko Výboru průmyslu OECD (1991), který zdůraznil význam a přínos MSP zejména pro zaměstnanost a charakterizoval specifickou povahu státní podpory MSP takto:

• podpora zakládání MSP a pomoc v počáteční fázi podnikání,
• podpora rozvoje MSP vytvořením vhodného technického a ekonomického prostředí a podpora podnikatelských dovedností,
• snižování překážek – zejména finanční a administrativní povahy, které se vyskytují ve všech fázích existence MSP.

K uvedenému stanovisku OECD se ve vědecké a praktické rovině postupně přidaly země Evropské unie i Česká republika.

Nevýhody MSP ve srovnání s velkými podniky

Proč je podpora nutná? Malé a střední podniky se oproti velkým podnikům vyznačují i určitými konkurenčními nevýhodami, které lze označit jako standardní nevýhody, protože vyplývají z podstaty malého a středního podnikání jako takového. Jde zejména o:

• omezený přístup k (finančním) zdrojům – vzhledem k vysokému riziku (neexistence úvěrové historie, relativně vysoká míra zadlužení, omezená schopnost ručení) a malému objemu půjčky bývá získání komerčních úvěrů pro MSP často nemožné, nebo kompenzované nevýhodnějšími podmínkami (za předpokladu, že předložený podnikatelský záměr je realizovatelný a rentabilní),
• vysoká administrativní náročnost pro MSP (např. někdy pouze 1 zaměstnanec na administrativu),
• nízká koncentrace a omezenější možnost rozšiřování výroby – MSP nemohou například nakupovat velké množství surovin a polotovarů, a tak nezískávají slevy a rabaty jako velké podniky (vyšší jednotkové náklady),
• v oblasti marketingu nemají dostatek prostředků na reklamu a propagaci – z toho důvodu mohou obtížněji ovlivňovat zákazníky. Cenová politika závisí na tom, zda jde o substituční produkt, nebo ne. U substitučních se cena odvíjí od cen produktů velkých podniků, naopak u nesubstitučních lze vytvořit vlastní cenovou politiku.

Kromě uvedených standardních nevýhod byly malé a střední podniky v České republice dodatečně znevýhodněny i ne-standardními nevýhodami, které vyplývají ze specifických podmínek podnikání v ČR. MSP navíc v ČR čelí mnoha bariérám rozvoje MSP.

Členění MSP a vymezení podnikatele

Členění a vymezení kategorie malého a středního podniku a malého a středního podnikatele. Kritéria kategorizace MSP jsou mnohostranná a v jednotlivých zemích mohou být rozdílná. Nejčastěji používaná kritéria jsou:

• předmět činnosti,
• právní forma,
• velikost podniku.

Podle předmětu činnosti lze činit MSP na:

• MSP orientující se na finální potřeby obyvatelstva, poskytující především různé služby a některé výrobky,
• MSP zajišťující potřeby jiných organizací, a to:
• MSP produkující finální výrobky,
• MSP vyrábějící komponenty hotových výrobků – často se z nich stávají satelity velkých firem,
• MSP působící v oblasti služeb (velkoobchodní podniky – sklady, konzultační firmy apod.).

Z hlediska právních forem rozlišujeme podniky jednotlivců a podniky společností.

Velikost podniku je relativní pojem. Z důvodu dynamiky a různorodosti reálných podniků může být problematické používat jednotné pravidlo, proto se často používá více znaků, které jsou považovány za reprezentativní pro velikost podniku. Tyto znaky se dělí na

• kvantitativní a
• kvalitativní.

Mezi kvantitativní znaky pro měření velikosti podniku patří především:

• počet zaměstnanců,
• velikost obratu (tržeb),
• velikost kapitálu (celkového nebo vlastního),
• velikost fixního majetku.

Kvalitativní ukazatele mohou být měřitelné, jako je například intenzita práce, postavení podniku na trhu – relativní podíl trhu apod., a neměřitelné, například typ organizační struktury.

Jednotlivá kritéria poskytují různé úhly pohledu a hlediska poznávání MSP. Všechna kritéria jsou významná z hlediska pochopení jejich stavu a vývojového procesu.

Jako nejčastější měřítko velikosti podniku se používá počet zaměstnanců a výše obratu.

Malý a střední podnikatel v České republice

V podmínkách České republiky podle zákona č. 231/1999 Sb. o státní pomoci (+ novely) se:

1) malým podnikatelem původně rozuměl:

1. podnikatel, který zaměstnával méně než 50 zaměstnanců,
2. dosahoval ročního obratu nejvýše 7 milionů EUR nebo vykazoval v účetní závěrce úroveň bilance (hodnotu aktiv) nejvýše 5 milionů EUR,
3. a byl ekonomicky nezávislý.

2) středním podnikatelem se rozuměl:

1. podnikatel, který zaměstnával méně než 250 zaměstnanců,
2. dosahoval ročního obratu nejvýše 40 milionů EUR nebo vykazoval v účetní závěrce úroveň bilance nejvýše 27 milionů EUR,

3) a byl ekonomicky nezávislý:

Ekonomicky nezávislým podnikatelem