Cenné papíry
Cenný papír je listina, která představuje pohledávku vlastníka vůči tomu, kdo je v cenném papíru zavázán. Cenný papír je nositelem právního nároku, který v sobě ztělesňuje a je pro jeho vznik, existenci, převod a zánik zásadně nenahraditelný. Věřitel nemůže požadovat uspokojení svých nároků bez předložení cenného papíru, a stejně tak dlužník může odmítnout plnění závazků v případě, že mu cenný papír není předložen.
Trh cenných papírů
Trhem cenných papírů rozumíme systém ekonomických vztahů a institucí, které zprostředkovávají soustředění, alokaci a realokaci volných peněžních prostředků prostřednictvím cenných papírů nebo instrumentů odvozených od různých druhů finančních instrumentů (finanční deriváty).
Naše legislativa člení cenné papíry na:
- akcie
- dočasné listiny
- podílové listy
- dluhopisy nebo také obligace
- investiční kupóny
- kupóny
- směnky, viz také Osobité formy financování podniku
- šeky
- cestovní šeky
- záložní listiny včetně konosamentů
- skladové listiny
- jiné listiny, které jsou za cenné papíry vyhlášeny zvláštními zákony
Burzy
Burza představuje zvláštní druh organizovaného trhu, který se koná pravidelně, na určitém místě a v určitý čas. Na burze se soustřeďují poptávka a nabídka určitého předem stanoveného zboží nebo služby, přičemž je charakteristické, že toto zboží nebo služba nejsou fyzicky přítomné. Podle předmětu koupě a prodeje rozlišujeme:
- zbožovou burzu
- peněžní burzu
- burzu služeb
Burza cenných papírů
Burzy cenných papírů jsou součástí kapitálového trhu a organizace či firmy je využívají ke získávání nebo ukládání finančních zdrojů střednědobého a dlouhodobého charakteru. Obchodované cenné papíry mohou být vydány prakticky kýmkoliv, pokud splňují příslušná burzovní kritéria. Na burze cenných papírů probíhá obchodování obvykle prostřednictvím zprostředkovatelů – makléřů nebo makléřských společností, kteří zprostředkovávají nákup a prodej mezi kupujícími a prodávajícími.
Burza cenných papírů je specifickým druhem peněžní burzy, na níž se uskutečňují promptní obchody s klasickými nástroji (akcie, dluhopisy, podílové listy apod.). Kromě toho jsou součástí peněžní burzy také termínované finanční burzy, na kterých se realizují termínované finanční obchody, a opční burzy obchodující s opcemi.
Burza cenných papírů je neoddělitelnou součástí kapitálového trhu. Při charakteristice burzy cenných papírů je důležité zaměřit se především na:
- vnitřní organizaci burzy
- zásady burzovních transakcí
- okruh osob oprávněných obchodovat na burze
- místo a čas konání burzovních obchodů
Burzu cenných papírů lze tedy definovat jako zvláštním způsobem organizované, přímé či nepřímé shromáždění osob, které se koná pravidelně, v určitý čas, a na němž se obchoduje s cennými papíry podle platných pravidel a burzovních předpisů.
Burzovní indexy
Každá burza cenných papírů má své burzovní indexy, které plní funkci indikátorů akciového trhu a určují pohyby cen více akcií spojených do jednoho čísla. Podívejte se na aktuální online kurzy světových burzovních indexů – kurzy burzovních indexů na světových burzách. Aktuální kurz a historický vývoj burzovních indexů jako Index ATX, Index CAC 40, Index DAX, Index DJIA, Index Eurostoxx 50, Index FTSE 100, Index Nasdaq 100, Index Nasdaq Composite, Index Nikkei 225, Index PX, Index PX-D, Index RM a Index S&P 500 najdete na stránce Burzovní indexy online.
Jak funguje burza cenných papírů?
Burza cenných papírů funguje na bázi členského principu. Mezi její členy mohou patřit subjekty, které mají statut obchodníka s cennými papíry nebo jsou správcovskou společností. Mohou to být domácí i zahraniční obchodníci. Burza je evidována v obchodním rejstříku jako právnická osoba. Na burze se nejčastěji obchoduje s akciemi, dluhopisy a podílovými listy různých společností.
Vstup na burzu
Soukromá emise je jednoznačně méně nákladná než emise veřejná. Vyplývá to z požadavků investorů, kteří nevyžadují, aby se s akciemi obchodovalo na veřejných trzích cenných papírů. To znamená, že emitent provádějící emisi akcií formou soukromé emise nemusí vydávat finanční prostředky na žádost o povolení k obchodování s akciemi ani na tvorbu prospektu emitenta.
Náklady veřejné emise u menších a středních podniků dosahují přibližně 10 % objemu emise a lze je rozdělit na přímé a nepřímé náklady. Mezi přímé náklady patří největší položku poplatek manažerovi emise. Další značnou část nákladů tvoří poplatky za služby a výdaje na právní poradce. Poplatky národní bance, centrálnímu depozitáři a burze cenných papírů jsou ve srovnání s uvedenými náklady zanedbatelné.
Tím, že firma vstoupí na burzu a prodá své akcie budoucím akcionářům, získá finanční prostředky. Ty může následně investovat do svého rozvoje a růstu, čímž se hodnota jejích akcií a dalších cenných papírů může zvyšovat.
Vstup na burzu tak může umožnit úspěch i začínajícím firmám. Jejich akcie však většinou mají nižší hodnotu než akcie etablovaných a známých podniků.
Cena akcií, dluhopisů a ostatních finančních produktů
Na hodnotu cenných papírů působí řada faktorů, především celosvětová geopolitická a socioekonomická situace. Na ceny akcií mohou také ovlivňovat výroky finančníků, politiků, osobností z ratingových agentur či novinářů z ekonomických portálů. Pohyby cen ovlivňuje rovněž nálada ve společnosti, strach či trendy. Často se stává, že přehnaná očekávání vyženou cenu firmy do extrémních výšin, které však nekorelují s její skutečnou hodnotou.
