Základní ekonomické funkce státu

Ekonomické funkce státu

Stát zabezpečuje tři základní ekonomické funkce:

  1. efektivnost
  2. rovnost
  3. stabilitu

Efektivnost

Při efektivnosti se projevuje alokační funkce:

  • stát se snaží zabránit monopolizaci ekonomiky ve snaze zlepšit fungování trhu
  • reguluje negativní vedlejší dopady podnikání (znečišťování životního prostředí)
  • spravuje veřejné statky (stát vykonává některé činnosti, které mají veřejný charakter a svou náročností a nezbytností mohou být realizovatelné pouze státem, např. fungování ozbrojených sil, ochrana zdraví obyvatelstva). Zdroje na nákup veřejných statků poskytuje státní rozpočet, jehož příjmy představují hlavně daně, a úkolem státu je co nejefektivněji spravovat tyto finance.

Rovnost

Při rovnosti se uplatňuje distribuční funkce:

  • sociálně spravedlivé rozdělení důchodů, které zabraňuje prohlubování rozdílů mezi chudými a bohatými (např. progresivní zdanění)
  • tím se předchází případným sociálním nepokojům v rámci státu
  • vytvářejí se rovné ekonomické podmínky pro podnikání

Stabilita

Při stabilitě se uplatňuje stabilizační funkce:

  • zajištění a udržení stability ekonomického prostředí,
  • vytvoření podmínek pro udržitelný růst ekonomiky, podmínek zaručujících konkurenceschopné podnikání

Cíle ekonomické stability

Z hlediska stability ekonomiky nejčastěji sledujeme tyto cíle:

  1. zaměstnanost
  2. cenová stabilita
  3. ekonomický růst
  4. rovnováha platební bilance
  5. optimální rozdělení důchodů

Regulace

Regulaci chápeme jako proces založený na zákonech, které mají charakter buď restriktivní, nebo kontrolní vůči rozhodnutím přijímaným jednotlivými firmami, tj. objekty regulace. V současnosti rozlišujeme:

  • Ekonomickou regulaci, jež se zaměřuje na ovlivňování cen, sortimentu, podmínek vstupu a výstupu na daný trh a kvality poskytovaných výrobků a služeb,
  • Sociální regulaci, zaměřenou na úpravu a kontrolu vedlejších efektů a externalit.

Formy státních zásahů při nedokonalé konkurenci

Formy státních zásahů při nedokonalé konkurenci:

  • Zdanění monopolu
    • fixní daní bez ohledu na objem výroby, zisk a obrat
    • daní ze zisku, která je proporcionální k dosaženému zisku za určité období
    • daní z monopolního výrobku, kdy se za každou jednotku odvádí stanovená konstanta
    • daní z hodnoty, která je proporcionální k celkovému příjmu firmy za určité období
  • Cenové kontroly
    • nástroj na potlačení inflace a udržení nízkých cen ve vysoce koncentrovaných odvětvích; jde o málo efektivní nástroj
  • Státní vlastnictví monopolů
    • stát vlastní v některých odvětvích monopoly
  • Regulace, regulování
    • Ekonomické – týká se kontroly cen, druhů výrobků, vstupních a výstupních podmínek, úrovní služeb, dopravy a finančních trhů
    • Sociální – zahrnuje programy na zlepšení kvality ovzduší, vody, zajištění bezpečnosti jaderných elektráren, léků, automobilů apod.
  • Proti-monopolní politika
    • představují ji zákony zakazující určité druhy chování (např. slučování firem s cílem pevně stanovit ceny), nebo potírající určité tržní struktury (např. přirozené monopoly).