Název článku:
Základní manažerské funkce
Obsah článku:
Řídicí systém každého podniku vyžaduje, aby v organizaci bylo zajištěno mnoho činností k dosažení stanoveného cíle. Celý tento systém musí být vhodně uspořádán, organizován a kontrolován. Proto celý proces zahrnuje tyto manažerské činnosti, nazývané také základní manažerské funkce:
- plánování
- organizování
- řízení
- kontrolování
Příklad
Jako příklad manažerské činnosti uvedu výrobní dílnu. Aby v dílně probíhala racionální činnost, musí ji vedoucí řídit a cíleně usměrňovat. Musí být proto vytvořen organizovaný řídicí systém. Aby mohl manažer usměrňovat činnosti v dílně, musí zajistit porovnání plánu se skutečností probíhající ve výkonném systému. Jakmile se skutečný stav činnosti v dílně odchýlí od plánu, je nutné provést regulační zásah, aby se výkonný systém vrátil do plánovaných dimenzí. Při každém řídícím kroku existuje několik možných variant řešení, přičemž vedoucí se musí rozhodnout pro to nejvhodnější. Celý takto popsaný řídicí systém musí být vhodně uspořádán, organizován a kontrolován.
Plánování
Plánování zahrnuje výběr poslání, cílů a činností k jejich dosažení. Plánování vyžaduje rozhodování, tj. výběr mezi možnými způsoby budoucího průběhu činností. Plánovací proces je třeba chápat jako rozhodovací proces, který je spojen s formulací cílů a formulací cest k jejich dosažení. Jedná se o řídicí proces, jehož hlavními atributy jsou strategie, plány, politika a cíle. Strategie představují dlouhodobý program činností podniku. Na strategie navazují plány, které určují způsob dosažení cíle. Jsou rozpracovány za účelem formulace rozhodnutí do reálných kontrolovatelných úkolů včetně zajištění zdrojů a časových souvislostí. Politika určuje pravidla chování podniku.
Vyjadřuje systém hodnot a jejich preferenci. Má často etický a ekologický charakter. Cíle znamenají konečný stav, ke kterému by měly všechny aktivity směřovat. Cíle podniku mohou mít různou hierarchickou strukturu a vytvářet hierarchický systém cílů podniku, kterému odpovídá systém plánů. Plánování se vyznačuje tím, že celý proces je řešen a postupně zpřesňován v posloupnosti od obecných cílů přes strategické cíle a plány. Hlavním prvkem celého plánování podniku je komplexní strategický plán podniku, který má zásadní význam pro celkové chování podniku v dlouhodobém časovém horizontu.
Plánování je východiskem a nejdůležitější funkcí řízení. Plánování znamená činnost, jejímž prostřednictvím se požadovaný výkon odvozený od vrcholového řízení podniku promítá do určité racionální formy. Plánování se tedy uplatňuje na různých objektech řízení, tedy existuje na každé úrovni. Podle toho se mění i rozsah prací spojených s plánováním, stejně jako jeho časový horizont.
Organizování
Organizování je soubor činností a procesů, které zajišťují plynulý chod podniku. Organizování zabraňuje nekoordinovanému chování subjektů a vytváří podmínky pro jejich harmonizované působení v rámci celku. Úkolem organizování je:
- Vytvořit organizaci – nahradit neuspořádanost pořádkem, živelný přístup cílevědomostí a neurčitost určitostí,
- Vytvořit hierarchické vztahy v organizaci – tj. vymezit kompetence a odpovědnost,
- Vytvořit podmínky pro vznik synergických efektů – aby efekty vytvořené celkem (podnikem) byly větší než součet dílčích efektů vytvořených jednotlivými prvky nebo částmi organizace (odborovými nebo útvarovými jednotkami),
- Vytvořit podmínky pro stabilitu organizace – zavádět do organizace prvky pevnosti, rovnováhy a stability.
Pod pojmem organizace rozumíme realizaci načrtnutého pořádku, ale také působení určitých „hnacích sil“, které se sjednocují v odpovídajících organizačních formách. Z tohoto pohledu by se však pojem „organizace“ ztotožňoval s pojmem „podnik“. Další důležitá východiska uvádí Bogdanova teorie. Podle ní je organizace obecným principem forem a vytváření přírodního i sociálního dění v podniku.
Řízení
Řízení lidí patří mezi nejdůležitější manažerské funkce. Představuje činnost manažera zaměřenou na usměrňování lidí k dosažení stanovených cílů. Od schopnosti a způsobu vedení lidí manažery závisí výsledky jednotlivců i celého podniku. Tato manažerská funkce se tak zároveň stává i uměním. Každý manažer musí mít vůdčí schopnosti, aby přesvědčil lidi a získal následovníky a dosáhl u nich takové chování, které směřuje k naplnění vytýčených cílů. Ale ne každý, kdo má vůdčí schopnosti, musí být i dobrým manažerem. Manažer musí kromě vedení také umět plánovat, organizovat a kontrolovat. Pod vedením lidí v užším smyslu rozumíme bezprostřední působení manažera na své podřízené. Pod vedením v širším smyslu rozumíme bezprostřední působení manažera na podřízené a vytváření takového prostředí, v němž jsou pracovníci ochotni své zájmy a cíle podřizovat cílům kolektivu a podniku. Součástí vedení je také schopnost manažera motivovat lidi, komunikovat s nimi a podporovat jejich chování k naplnění vytýčených cílů.
Rozhodování
Rozhodování je hnací silou podnikové činnosti a právem se považuje za jádro řízení. Celková kvalita řízení podniku závisí podstatnou měrou na kvalitě rozhodovacího procesu. Rozhodování je definováno jako nositel podnikových impulsů a jako „motor“ řízení podniku. V každém vztahu přiřazení či podřízení se objevuje moment, kdy je nutné rozhodnout. Subjektem každého rozhodování je člověk. Rozhodování je jedním z nezbytných momentů jeho vůlí řízeného jednání, které spočívá ve výběru cíle činnosti a způsobu jeho dosažení.
Kontrola
Pod pojmem kontrola rozumíme soustavné kritické hodnocení jevů a procesů s cílem přispět k dynamické rovnováze kontrolovaného systému nebo jeho části. Kontrola slouží jako spojivo s plánovacími, rozhodovacími, organizačními a výkonnými procesy a zároveň je pro ně impulzem. Kontrola při tom nezahrnuje jen závazná či skutečná porovnání, ale zahrnuje také analýzu odchylek, hledání příčin vzniklých odchylek. Informační management má za úkol snížit nebo odstranit neurčitost o zkoumaném jevu.
Kontrola je manažerskou funkcí zaměřenou na sledování a hodnocení jevů a procesů, které v podniku již proběhly, probíhají nebo teprve proběhnou. Výsledky kontroly využívají manažeři při rozhodování v celém procesu řízení. Podstata kontroly spočívá v náročném, kritickém a objektivním hodnocení kontrolovaných jevů. Úkolem kontroly je:
- zjišťování skutečného stavu,
- porovnávání skutečného stavu s plánovaným,
- zjištění případných odchylek a jejich příčin, vyvození závěrů a předložení nápravných opatření.
