Název článku:
Filozofie Just-In-Time JIT
Obsah článku:
Základní myšlenka metody just-in-time (JIT) se zrodila v padesátých letech minulého století v japonské firmě Toyota. Příčinou jejího vzniku byl především nedostatek skladovacích prostor pro materiál a finální produkty. Jejím autorem je považován Taiichi Ohno, který byl výrobním inženýrem Toyoty. Až do počátku sedmdesátých let se tato filozofie využívala pouze v rámci podniku a jeho dodavatelů a nesla název Toyota Production System (TPS). Později se pod označením JIT rozšířila do USA a západní Evropy a následně i do dalších částí světa.
Filozofie JIT
Firemní filozofii Just-In-Time lze nejlépe využít v podnicích s sériovou výrobou, s relativně stabilní produkcí a s jednoduchými výrobními postupy. Naopak je JIT nevhodný pro kusovou výrobu, protože kusová výroba nesplňuje některé předpoklady zavedení JIT. Mezi tyto předpoklady patří:
- minimum konstrukčních změn a odchylek;
- stabilní poptávka a spolehlivost dodavatelů;
- automatizovaná výroba ve velkých objemech;
- spolehlivá zařízení;
- plné využití zdrojů, minimální zásoby;
- plynulé materiálové toky;
- flexibilní pracovní síla, která se aktivně podílí na implementaci;
- zájem ze strany vedení podniku;
- vysoká kvalita výrobků.
Řízení materiálových toků a seven zeroes
Jak již název Just-In-Time (právě včas) naznačuje, tato filozofie řídí materiálové toky tak, aby na straně odběratelů vznikaly nulové zásoby. Cíle JIT se často označují také jako dosažení tzv. „seven zeroes“ (sedmi nul):
- nulová chybovost – zero defects;
- nulové časy nastavení – zero set-up time;
- nulové zásoby – zero inventories;
- žádná manipulace – zero handling;
- žádná přerušení (rovnoměrné vytížení) – zero breakdowns;
- nulové dodací časy – zero lead time;
- dávky o velikosti jedna – lot size of one.
Implementace Just-In-Time
Tyto cíle představují ideální stav, ke kterému se realita více či méně přibližuje. Z historie jsou známy příklady úspěšné implementace JIT v automobilovém průmyslu, jehož vzorem byla již zmíněná společnost Toyota. Více o aplikaci japonského managementu se dozvíte v článku Japonský management a jeho aplikace v praxi – Toyota. Mezi výhody JIT patří také to, že dosažení cílů vyžaduje minimální dodatečné náklady.
Filozofie Just-In-Time je použitelná mezi více podniky, ve vazbě dodavatel–odběratel. Náklady na skladování jsou přeneseny na dodavatele, avšak ten má jistotu, že svou produkci prodá. JIT nachází uplatnění i v rámci jednoho podniku mezi jednotlivými středisky na základě principu tahu.
